VÝBĚR CHOVATELE

Výběr dobrého chovatele je základem pro výběr kvalitního štěněte. Nechci se rozepisovat o nekalých praktikách množení štěňat, které díky vynalézavosti české povahy někdy skutečně neznají mezí. Spíše se zaměřím na vykreslení všeho, čím se seriózní chovatel vyznačuje a co by mělo být pro vás směrodatné:

Kde najít kontakt na chovatele?
Inzertní části kynologických časopisů a internetové stránky jednotlivých chovatelských stanic a také příslušného chovatelského klubu. Ráda bych napsala také že nejlepší jsou reference od spokojených majitelů štěňátek. Ovšem má to dvě a to poměrně velká úskalí – majitelé, kteří mají svoje první štěňátko a to ještě krátce, nebudou zrovna těmi objektivními, sice vám dají reference pravděpodobně dobré, ale také poměrně neobjektivní, ale ať vás inspirují více než případná kritika a slova hany od jiných chovatelů. Mezi některými chovateli je hodně závisti a zášti vůči jiným – úspěšnějším, proto se může jednat o nekalý konkurenční boj a nejjednodušší způsob jak konkurenci očernit. Berte proto „varování“ z úst pana Vopršálka před zaručeně nemocným a nekvalitním chovem pana Nováka raději s rezervou.

Osobní kontakt
Při koupi štěněte trvejte na osobní návštěvě chovatelské stanice, je dobré vidět, v jakých podmínkách štěňátka vyrůstala. Rozhodně se vyhněte převzetí štěněte někde na ulici od pana „Někoho“, aniž byste na dotyčného měli zpětný kontakt. Odchov štěňat by měl vždy probíhat v dostatečně hygienickém prostředí s bohatými socializačními podněty. Co to znamená? Pokud štěňátka vyrůstají někde ve sklepě a jejich jediný kontakt s okolním světem je návštěva „chovatele“ 3x za den při krmení, věřte, že s největší pravděpodobností nebudou takto odchovaní jedinci příliš socializovaní, s čímž můžete mít v budoucnu docela problémy. Zastávám názor, že bázlivost nebo jinak nevyrovnaná povaha, má své kořeny v útlém štěněcím věku, proto je nesmírně důležité, aby první dva měsíce života štěňátka prožila v přímém kontaktu s člověkem. Jedině tak si nový majitel může odnést vyrovnané a sebevědomé štěně. Všímejte si také, jaký vztah má chovatel k ostatním psům, zda se psi jeví spokojeně a v dobré kondici. Většina dobrých chovatelů si bude s vámi chtít pohovořit, pozvou vás na nezávaznou návštěvu a bude je zajímat, do jakých podmínek se štěňátko dostane. Chovatel by vám měl také např. prozradit, které z nabízených štěňátek je spíše temperamentní a z kterého naopak roste flegmatický „kliďas“. Vy si pak vyberte takového pejska, který vám bude vyhovovat. Pokud to je možné, trvejte na vlastním výběru štěněte. Jestliže vám někdo doslova předá štěně mezi dveřmi s tím, že jsou stejně všechna stejná a že jako laik na nich rozdíl nepoznáte, raději se s ním v těch dveřích hned rozlučte. Každé štěňátko je osobnost, některé je zvídavější, jiné opatrnější, další se chová dominantně atd. Něco jiného je, pokud si již zájemci před vámi konkrétní štěně zamluvili a vám zbývá vybrat už jen z menšího počtu štěňat. Tato štěňátka nemusí být vůbec horší nebo „přebraná“, jak si mnozí mylně myslí. Vždyť každému se líbí něco jiného. Pozorujte štěňata, jak si hrají, jak reagují na vás i na sebe navzájem. Je dobrým zvykem ukázat zájemcům o štěňátko minimálně jejich matku a otce štěňátek představit alespoň na fotografii (chovatel většinou není zároveň majitelem psa, který fenu nakryl) a dále říci pár slov o dosavadním životě obou rodičů – jejich výstavní úspěchy, umístění na zkouškách, zdravotní vyšetření apod. Chovatel by měl být také schopen odpovídat na dotazy týkající se chovu, výživy, poradit s výchovou atd.

Nikdy si neberte nemocné štěně.
Není ojedinělým případem, že chovatel ke štěňátku přidal balíček pilulek (např. proti průjmu). V horším případě se ještě může snažit onemocnění nebo jinou vadu zamlčet.

Ve vlastním zájmu si proto zkontrolujte alespoň následující:

1) stolice štěňátka musí být tuhá, bez hlenu nebo krve, okolí řitního otvoru čisté a suché
2) skus musí být nůžkový (horní řezáky překrývají spodní řezáky)
3) psi musí mít 2 varlata zřetelně sestouplá do šourku
4) oči by měly být čisté, bez výtoku nebo šedého zákalu
5) kůže a uši by měly být čisté, bez zánětu
6) nos by měl být bez výtoku
7) tetovací číslo musí být dobře čitelné a souhlasit s PP, příp. tam kde se již čipuje je dobré mít možnost čip zkontrolovat

add 2) Jestliže štěňátko nemá standardní skus, měl by vás na to chovatel upozornit, tuto skutečnost uvést do kupní smlouvy a zohlednit cenu, neboť takový jedinec nemůže být zařazen do chovu. Jestliže o chovu neuvažujete a hledáte „jen“ kamaráda k dětem, máte takto možnost za velmi dobrou cenu získat jinak naprosto zdravé a standardní štěně. Pokud však uvažujete o tom, že se budete chovatelství v budoucnu věnovat, neriskujte, že se skus spraví např. po výměně mléčného chrupu.

add 3) Totéž platí i v případě, že obě varlata nejsou v době odběru tj. v 8 týdnech zřetelně sestouplá do šourku. Tato anomálie bývá označována jako tzv. kryptorchismus a takto postižení samci jsou vyloučeni z výstav a z chovu. O dostatečné péči a hygieně nesvědčí ani štěňátka páchnoucí močí, špatná výživná kondice štěňátek či kojící feny, nevyhovující prostředí odchovu apod. Další vizitkou solidného chovatele je kupní smlouva a dnes již i Europas s veškerým dosavadním očkováním.

Kupní smlouva:
Aby byla kupní smlouva uzavřena podle všech legislativních náležitostí, musí obsahovat zejména jasné vymezení smluvních stran, označení štěněte coby předmětu smlouvy (jeho jméno vč. názvu chovatelské stanice, pohlaví, datum narození, tetovací číslo nebo čip, barvu), cenu, popř. další ujednání (podmínky prodeje, prohlášení chovatele apod.) Bývá vyhotovena ve dvou provedeních, z nichž každá strana obdrží jeden exemplář. Platnost je stvrzena podpisem obou stran. Pokud s nějakým článkem ve smlouvě nesouhlasíte a společně se nedohodnete na jeho odstranění či pozměnění, takovou smlouvu určitě nepodepisujte a jděte raději o dům dál. Smlouva by měla fungovat jako vzájemná dohoda, ne jako jednostranně sestavený soupis výhod a práv na straně jedné a závazků a povinností na straně druhé.

Prodejem to nekončí…
Dobrého chovatele poznáte také podle toho, jak se o štěňátka ze své chovatelské stanice zajímá i po jejich odchodu do nových domovů a jestli bude ochoten nabídnout pomocnou ruku při jejich výchově, poradit s výživou, se základní péčí apod. Předáním štěňátka novému majiteli teprve vše začíná.