Herpesvirové úhyny štěňat

 
Herpesvirové onemocnění je akutní virové onemocnění, které postihuje především sající štěňata a způsobuje jejich náhlé úhyny. Rovněž tak postihuje i dospělé jedince, kde napadá respirační systém a především reprodukční orgány (feny) , jejichž následkem jsou sterility, potraty a porody málo životaschopných mláďat. Dospělí jedinci většinou klinicky neonemocní, ale mohou být celoživotními rezervoáry viru.
 

Onemocnění způsobuje herpesvirus HVC-1, podobný herpesviru lidskému, ale není přenosný na člověka, citlivé jsou pouze psovité šelmy (tedy beze strachu přenosu třeba na děti, kočky, atd.).  

Ale zpátky ke štěňatům. Ty se nakazí během březosti feny cestou přestupu viru přes placentu nebo během porodu, popř. vdechnutím či polknutím kontaminovaných sekretů z porodních cest.  

Štěňata, která jsou infikována do 7 dnů po narození, skoro stoprocentně hynou.

Štěňata nakažená   po více než 14 dnech po porodu onemocní, ale mohou již přežít, popř. u nich probíhá infekce latentně (skrytě). Charakteristické u této věkové skupiny je úhyn několika štěňat z vrhu, ne všech. A konečně štěňata starší 1 měsíce, pokud dojde k jejich nakažení už neuhynou, popř. nemocnost je minimální.  

Příznaky u novorozených štěňat zahrnují apatii, nechutenství, výtoky z očí a nosu, někdy štěňata naříkají, popř. se objevuje kožní vyrážka, bez teploty. Do 48 hodin štěňata hynou.Štěňata infikovaná v průběhu prvních dvou týdnů života hynou do týdne po infekci. U starších štěňat (od 1 měsíce stáří) se objevuje zvýšená teplota, malátnost, nechutenství, zánět spojivek, rýma, zánět horních cest dýchacích. U fen se objevují aborty mrtvých nebo mumifikovaných plodů, předčasné porody nebo porody slabých, nevyvinutých štěňat.  

Zdálo by se tedy jednoduché nechat fenu před připuštěním vyšetřit, zda-li nemá protilátky na herpesvirus (pomocí VNT, kdy 2-8 násobné zvýšeni titru je pozitivní i opakovaně po 3 týdnech) a pokud tomu tak není, vesele bez obav připouštět. Ale pozor! Tak jednoduché to právě není! Existuje totiž i latentní infekce u fen, kdy jsou tyto klinicky zdravé, protilátky jsou negativní, fena virus nevylučuje do prostředí a přesto tento virus přežívá v nervových gangliích. Potom stačí, aby se březí fena dostala do silného stresu z různých důvodů, aby došlo k aplikaci některých imunosupresivních léků, atd., virus se začne množit a napadne plody v děloze a máme problém.  

Odpověď tedy na otázku v nadpisu, zda fena může špatně zabřezávat vlivem infekce ( i latentní ) herpesvirem zní ANO . Ale vzhledem k výše uvedeným faktům, diagnostika je problematická.  

A teď to nejdůležitější! Existuje nějaká prevence před tímto herpesvirovým onemocněním u štěňat a zabránit tak úhynům a úspěšně odchovat vrhy?

Odpověď zní ANO!!!!!!!

Konečně máme již cca půl roku na trhu subjednotkovou vakcinu, která zabrání těmto problémům u štěňat!!!!

Jedná se o francouzskou vakcinu fy. Merial:       EURICAN Herpes 205

Fenám se aplikují 2 dávky podkožně.

První buď v průběhu říje nebo 7-10 dní po předpokládaném krytí (doporučuji v průběhu říje).

Druhá 1-2 týdny před porodem.

Revakcinace v průběhu každé gravidity podle stejného schématu.

Cena jedné aplikace se pohybuje v relaci cca 600,- Kč

Z režimových opatření ještě doporučuji odchovávat štěňata do stáří 14 dnů ve vyhřívaných boxech, kde se pohybuje teplota na 37,0 – 37,7ºC při 45 – 55% vlhkosti, protože virus se méně množí při teplotě vyšší než 36ºC a navíc štěňata do stáří 2 týdnů nejsou schopna efektivní termoregulace.  

Při teplotě vnějšího prostředí pod 4ºC přežívá herpesvirus více než 30 dnů, ale je velmi citlivý na běžné desinfekční prostředky.

Závěrem tedy vřele doporučuji vakcinovat feny proti tomuto onemocnění, zkvalitníte tím významně přežitelnost štěňat a věřím, že i početnost a životaschopnost vrhů.

Přeji všem chovatelům úspěšný r. 2005 a kvalitní chovy.

autor: MVDr. Vítězslav Novák